Kdo by si nepřál mít perfektní velký dům a překrásnou zahradu? Já taky patřím k těm, co snili vždycky o velké zahradě a velkém domě. Tedy, já spíše chtěla velkou zahradu a menší domek, protože jsem vždycky chtěla mít dva velké psy, takže velká zahradě pro mě byla naprosto důležitá. A víte, co se nakonec stalo? Potkala jsem úžasného muže, který má velký dům a zahradu. A měla jsem velké štěstí, že si přát taky psy, protože jsme je chtěla. Víte, nemůžu mít děti. S předchozím přítelem jsme bydleli v malém domečku se zahrádkou a snažili jsme se o dítě dva roky. A když to nešlo, tak jsme navštívili lékaře.

Vím, že to bylo hodně pozdě. Dva roky a dítě nikde! Hodně mě to vadilo a byla jsem velmi smutná. Myslela jsem, že je chyba na jeho straně. A musím se sobecky přiznat, že jsme doufala, že chyba k otěhotnění je na jeho straně, přála jsme si to. Protože kdyby byla chyb na jeho straně, tak by to znamenalo, že já dítě mít můžu! Bylo by to pro mě fajn, skvělá zpráva. Ale bohužel tomu bylo naopak. Testy ukázaly, že já dítě mít nemůžu. A vy už jistě víte, jak to dopadlo dál. Nejenže jsme pak už neměla dům a zahradu, ale taky mě přítel odkopl.

Nechtěl mě, když nemůžu mít dítě. Neví, bylo to docela dost drsné, ale na druhou stranu ho chápu. je jasné, že každý muž chce vlastní dítě, vlastní krev. Chtěla jsem adopci, ale on byl proti. A když si pak naše jinou, tak do roka s ní čekal dítě. Hm, byl hodně rychlý. To je teď ale všechno za mnou. Nyní mám přítele, dům a zahradu a musím říct, že se mám skvěle. Přítel už má dvě děti z předchozího vztahu, takže je prima, že už děti nechce. A taky se mi splnil sen. Po zahradě nám běhají dva velcí psi plus jeden malinký pejsek. Konečně jsem moc šťastná. Jen je škoda, že nemohu mít vlastní dítě, které bylo vždy můj sen, Ale Bůh to tak chce a já to respektuji. Alespoň mám dům a zahradu a pejsky.