Lidé se pouštějí do soukromého podnikání obvykle především s vidinou toho, že jim to zajistí spokojený život v dostatku. Zatímco totiž zaměstnavatelé nabízejí svým zaměstnancům vesměs jen docela skoupé mzdy, ze kterých se nejednou nedá normálně vyžít, jsou soukromí podnikatelé svými pány, kteří si prostě mohou brát ze svého tolik peněz, kolik si reálně vydělají.

Jenže právě toto konstatování není nejednou ono žádoucí terno. Nejednou se právě v tomto naopak ukrývá problém. Protože podnikatel si skutečně může užívat všech peněz, které si vydělá, jenže on si nemusí ani zdaleka vydělat dost. Ba nemusí si třeba vydělat také vůbec nic.

Zisky z podnikání totiž závisejí na mnoha různých okolnostech, a ty nemusejí být vždy jenom příznivé. A běda podnikateli, kterému jeho podnikání nepřináší žádoucí zisk.

Jenže nastane-li podobná situace, bědovat nestačí. Je nezbytné postarat se o to, aby se podobné ekonomické problémy staly co nejdříve minulostí, aby se s nimi skoncovalo a zase se mohlo docela normálně žít.

Jenže takové změny k lepšímu vyžadují u soukromého podnikání obvykle investice. A je nad slunce jasné, že když se soukromníkovi finančně nedaří, nedá sám dohromady tolik peněz, kolika by jich bylo pro realizaci žádoucích změn třeba. A pak není jiné východisko než se poohlédnout po nějaké půjčce. A po té se pochopitelně nestačí jenom poohlédnout. Tato se musí i získat.

A právě se získáváním půjčky je to v těžkých dobách složité. Nabídky tu sice jsou, jenže výhradně pro ty, kdo prokážou svoji bonitu, kdo budou zřejmě splácet tak, jak se to dohodne. A jakmile má podnikatel špatně vypadající daňové přiznání a navrch třeba i záznam v registrech dlužníků, exekuci na krku a podobně, nejednou je tu pro něj už jenom nebankovní hypotéka. A sice proto, že u té se bonita žadatele posuzuje jinak. Zde se totiž vše odvíjí hlavně od schopnosti dotyčného zaručit se za půjčku zástavou nemovitosti. A kdo to dokáže, tomu je přáno.