Zcela jistě se bádalo ve století čtrnáctém, a jinak třeba před první světovou válkou. Každá ta epocha přinesla něco nového, něco překvapivého a spousta lidí se domnívala, že již se nic dalšího objevit nemůže. Jenže to se mýlili. Věda bude stále přinášet něco nového a pozoruhodného. Vezměme si třeba jen objev atomu. Mně to připadá tak, že ho objevili schválně, aby mi dokázali, jak jsem nechápavý. Já například nikde nemohu najít, jak byl vlastně ten atom objevem, ale věřím vědcům, že existuje. Nechápu ani elektrony ani protony, jak mohou podle modelu nějak lítat kolem jádra, aniž opustí své dráhy a jak to, že tedy tvoří pevnou věc. Například pochopit následující jednoduché vysvětlení mi činí jisté potíže. No schválně to posuďte sami. Klidová hmotnost atomu helia je ≈ 1,67×10−27 až 4,52×10−25 kg. A máte to.  

Matematika byla od malička mým nepřítelem a jakékoli vzorce jsem nikdy nepochopil. Je lhostejno zda v matematice nebo fyzice. O chemii zde ani psát nebudu, tam jsem znal jen názvy prvků, protože bývaly často v křížovkách a ty jsem luštil skoro pořád. Jenže když jsem měl u tabule něco sloučit, nebo co to vlastně po mne chtěli, nedokázal jsem to a nepomohla ani nabiflovaná znalost koncovek. Ný, natý, ičitý, však to znáte.  

Ale zpátky k vědcům a vědě jako takové. Nikdy jsem třeba nepochopil a nepochopím, jak ten atom objevili a už vůbec ne jak ho k čertu, dokázali zvážit. Stejně jako nikdy nepochopím, jak vědí, že například druhá nejjasnější hvězda v souhvězdí Orionu je patnáct krát těžší než Slunce. Její jméno určitě víte, pokud ne, dozvíte se na konci článku. Oni přiznávají jen její hmotnostní odhad, takže je to v pořádku a budu jim jako vždy věřit. Ale jak sakra zvážili to Slunce? Neznám tak velkou decimálku. Navíc ho určitě museli vážit v noci, kdy nesvítí, aby se váha nespálila, ale v tom případě, jak viděli na závaží? To jsou záhady co? Nu, a ještě dlužím název oné hvězdy, je to Betelgeuze.